V pondělí běžel na ČT2 zajímavý pořad z cyklu Vzkazy. Spisovatel Arnošt Lustig tam mluvil zajímavým způsobem o vztahu Židů a jejich stravy. Říkal, že nevidí důvod, proč by si nedal šunku. Židovská tradice sice zakazuje (stejně jako např. muslimská) konzumaci vepřového masa, ale podle Lustiga byl jeden z důvodů zákazu jiný než čistě ideologický. Prasata prostě přenášela nemoci a nebylo je vhodné jíst z hygienických důvodů. V dnešní době ale zbytek světa pojídá vepřové jako na běžícím pásu (někdy až nevhodě moc) a nemoci, kromě několika málo lokálních epidemií nenastávají (pokud se samozřejmě nebavíme o obezitě :-)). Proto by teoreticky mohli Židé přehodnotit svoje stanovisko a přidat se.
Takto mluvil mozambický biskup Francisco Chimoio, bojovník proti kondomům: "Chtějí skoncovat s Afričany, je to jejich program. Dodnes jim jde jen o to nás kolonializovat. Když nebudeme opatrní, tak nás do sta let vyřídí. Kondomy nepomáhají, protože vím o dvou zemích v Evropě, kde vyrábějí kondomy napuštěné virem (myšleno HIV). Nakažené jsou i některé antiretrovirální léky." Tato slova jsou podle mě v zemi, kde v roce 2003 bylo nakaženo HIV 12,2% dospělé populace (myslím, že teď to bude i víc), naprosto nepřípustná. Musíme vzít v úvahu i to, že církev má v Mozambiku širší pole působnosti, něž ve vyspělých zemích, a to kvůli negramotnosti. Lidé si zkrátka nemohou přečíst osvětovou literaturu a místní představitel církve je jedním z mála, u koho najít informace. Pokud jsou ovšem takovéto, nevěstí to nic dobrého.
Ne všude však církev, která se nemodernizuje láká v poslední době stále více lidí. A to nemusíme jezdit do exotických krajin jako je Mozambik. Stačí vyjet do Polska, kde mají katolické strany výraznou podporu. A to i přesto, že nedělají zrovna líbivé kroky (viz loňská kauza s doporučenou četbou nebo stálé odpírání legalizace potratů).
Nebo situace v současných, předvolebních Spojených státech, kdy i demokratická strana, která není zrovna zastáncem konzervativních hodnot, si vybere za místo svého srazu Denver v Coloradu. Ve státě s výraznou religiozitou. Snaží se křesťanské voliče (resp. jejich co největší počet) přetáhnout na svou stranu. Ti se ale nedají a kněz Norman Wellick nabádá: "Nedovolme, aby nás omámily jedovaté myšlenky Baracka Obamy." USA (některé státy) jsou rovněž jedna z mála "západních" zemí, kde se křesťanské teorii o vzniku světa bere rovnocenně s evoluční teorií. A to v hodinách biologie, nikoli v hodinách náboženství.
Pokud se podíváme do historie, v chybách církve (teď myšleno křesťanské) můžeme najít kořeny nacionalismu. A to po křížových výpravách. Caleb Carr v knize Dějiny terorismu psal, že právě tehdy církev selhala, a lidé začali hledat pomoc spíše u knížat než kněží. Knížata podporovala národní a ne církevní zájmy a tím ovlivnila lid v tomto smyslu. V té době (zhruba od stoleté války) můžeme spatřovat nejen rostoucí vliv národních států, ale také větší roli civilistů v konfliktech. Při již zmíněné stabilitě státu se každý civilista, náležící k válčící straně stal součástí války.
Pokud se ale zamyslíme, tak jsou všechny tyto celkem kritické postřehy, které jsem zde vypsal jsou psány z pohledu člověka žijícího ve společnosti, ve které církev nehraje první housle. Nejlépe to můžeme chápat na příkladu Žida se šunkou. Psal jsem, že by se mohl přidat k nám "prasožroutům". Jenže pro něj je možná tato více než tisíciletá tradice mnohem důležitější než kus žvance. To se ale nedá říct o dogmatech biskupa Chimoia nebo o některých praktikách v islámských zemích, kde je vliv církve asi největší na světě. A například práva žen jsou tam na hodně nízké úrovni. Jenže většina náboženských textů je psána v takových hádankách, že způsob interpretace je v mnoha ohledech zřejmě odlišný od původního úmyslu.
Na závěr uvádím pro odlehčení: v USA vznila nová církev, která uznává božskou Létající špagetovou obludu a žádají, aby se o ní učilo stejně jako o křesťanství.