Reklama
 
Blog | Jan Géryk

Církve aktuální?

Většina hlavních náboženských směrů a jim příslušných církví vznikla před více než tisíci lety. Předkládají nám pravidla, která mají sice hodně způsobů interpretace, ale dodnes se jimi lidská společnost celkem řídí. Jenže. Opravdu jsou tato pravidla a některé činy církve slučitelné s moderní dobou? Nerozevírají se zbytečně nůžky mezi církvemi a lidmi? N atyto otázky je těžké najít odpověď, ale neškodilo by uvést pár příkladů.

V pondělí běžel na ČT2 zajímavý pořad z cyklu Vzkazy. Spisovatel Arnošt Lustig tam mluvil zajímavým způsobem o vztahu Židů a jejich stravy. Říkal, že nevidí důvod, proč by si nedal šunku. Židovská tradice sice zakazuje (stejně jako např. muslimská) konzumaci vepřového masa, ale podle Lustiga byl jeden z důvodů zákazu jiný než čistě ideologický. Prasata prostě přenášela nemoci a nebylo je vhodné jíst z hygienických důvodů. V dnešní době ale zbytek světa pojídá vepřové jako na běžícím pásu (někdy až nevhodě moc) a nemoci, kromě několika málo lokálních epidemií nenastávají (pokud se samozřejmě nebavíme o obezitě :-)). Proto by teoreticky mohli Židé přehodnotit svoje stanovisko a přidat se. 

Takto mluvil mozambický biskup Francisco Chimoio, bojovník proti kondomům: "Chtějí skoncovat s Afričany, je to jejich program. Dodnes jim jde jen o to nás kolonializovat. Když nebudeme opatrní, tak nás do sta let vyřídí. Kondomy nepomáhají, protože vím o dvou zemích v Evropě, kde vyrábějí kondomy napuštěné virem (myšleno HIV). Nakažené jsou i některé antiretrovirální léky." Tato slova jsou podle mě v zemi, kde v roce 2003 bylo nakaženo HIV 12,2% dospělé populace (myslím, že teď to bude i víc), naprosto nepřípustná. Musíme vzít v úvahu i to, že církev má v Mozambiku  širší pole působnosti, něž ve vyspělých zemích, a to kvůli negramotnosti. Lidé si zkrátka nemohou přečíst osvětovou literaturu a místní představitel církve je jedním z mála, u koho najít informace. Pokud jsou ovšem takovéto, nevěstí to nic dobrého.

Ne všude však církev, která se nemodernizuje láká v poslední době stále více lidí. A to nemusíme jezdit do exotických krajin jako je Mozambik. Stačí vyjet do Polska, kde mají katolické strany výraznou podporu. A to i přesto, že nedělají zrovna líbivé kroky (viz loňská kauza s doporučenou četbou nebo stálé odpírání legalizace potratů).

Reklama

Nebo situace v současných, předvolebních Spojených státech, kdy i demokratická strana, která není zrovna zastáncem konzervativních hodnot, si vybere za místo svého srazu Denver v Coloradu. Ve státě s výraznou religiozitou. Snaží se křesťanské voliče (resp. jejich co největší počet) přetáhnout na svou stranu. Ti se ale nedají a kněz Norman Wellick nabádá: "Nedovolme, aby nás omámily jedovaté myšlenky Baracka Obamy." USA (některé státy) jsou rovněž jedna z mála "západních" zemí, kde se křesťanské teorii o vzniku světa bere rovnocenně s evoluční teorií. A to v hodinách biologie, nikoli v hodinách náboženství.

Pokud se podíváme do historie, v chybách církve (teď myšleno křesťanské) můžeme najít kořeny nacionalismu. A to po křížových výpravách. Caleb Carr v knize Dějiny terorismu psal, že právě tehdy církev selhala, a lidé začali hledat pomoc spíše u knížat než kněží. Knížata podporovala národní a ne církevní zájmy a tím ovlivnila lid v tomto smyslu. V té době (zhruba od stoleté války) můžeme spatřovat nejen rostoucí vliv národních států, ale také větší roli civilistů v konfliktech. Při již zmíněné stabilitě státu se každý civilista, náležící k válčící straně stal součástí války.

Pokud se ale zamyslíme, tak jsou všechny tyto celkem kritické postřehy, které jsem zde vypsal jsou psány z pohledu člověka žijícího ve společnosti, ve které církev nehraje první housle. Nejlépe to můžeme chápat na příkladu Žida se šunkou. Psal jsem, že by se mohl přidat k nám "prasožroutům". Jenže pro něj je možná tato více než tisíciletá tradice mnohem důležitější než kus žvance. To se ale nedá říct o dogmatech biskupa Chimoia nebo o některých praktikách v islámských zemích, kde je vliv církve asi největší na světě. A například práva žen jsou tam na hodně nízké úrovni. Jenže většina náboženských textů je psána v takových hádankách, že způsob interpretace je v mnoha ohledech zřejmě odlišný od původního úmyslu.

Na závěr uvádím pro odlehčení: v USA vznila nová církev, která uznává božskou Létající špagetovou obludu a žádají, aby se o ní učilo stejně jako o křesťanství.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama