Reklama
 
Blog | Jan Géryk

Ze S na J nebo z V na Z?

V nadpise článku jsou uvedeny hlavní světové strany, respektive hlavní směry rozložení místa, pohybu myšlenek a organismů. Jinak můžeme říci - buď po poledníku nebo rovnoběžce. Následující článek se bude zabývat vlivem severojižní nebo východozápadní osy, či směru rozložení pohoří a kontinentů na vývoj člověka a planety vůbec.

Začněme v třetihorách a zavítejme do Afriky. Právě v tomto období se zde vytvořil známý Východoafrický příkop, jehož směr je právě ze S na J. Pomiňme to, že se jedná o seismicky zajímavou oblast, ale věnujme se klimatické změně, která v důsledku tvorby propadliny nastala. Před vznikem příkopu pokrýval celou rovníkovou Afriku hustý prales. S jeho postupným propadáváním začaly na jeho východní stranu hůře proudit srážky a ustupoval prales. Vytvořila se savana. To mělo zásadní vliv na vývoj člověka. Zatímco v pralese se naši opičí předchůdci pohybovali zpravidla po stromech, na východ od příkopu museli ze stromů dolů. Navíc se díky vysoké trávě museli postavit na zadní, aby se lépe rozhlíželi. To je jeden ze základních faktorů hominizace. Tato teorie vznikla v 19. století s prvními nálezy Australopitéků. Drtivá většina jejich koster a také koster druhu Homo Habilis byla nalezena právě ve východní Africe. I když byla snaha ji posléze popřít (nálezy pár koster na západ od propadliny), nikdy nebyla definitivně vyvrácena. Nyní si představme, že by (teoreticky) vznikl příkop třeba podél rovníku. Vyvynul  by se člověk tak brzy? To je jeden z mnoha důsledků vlivu severojižního směru.

Nyní se přesuňme do čtvrtohor do doby ledové. Ledovec pokrývá velkou část Evropy a ustupuje před ním mnoho rostlinných druhů. Jenomže pohoří u nichž se ledovec zastavil (Krkonoše, Alpy), mají směr z V na Z. Proto měly rostliny (i někteří živočichové) obtížnější cestu uniknout před ledovcem přes hory, než kdyby unikaly podél nich. I když se o některá pohoří ledovec zastavil a nepokračoval dál, bylo to pro rostliny mnohdy horší, protože se ocitly v pasti. Jistě mohly pohoří obejít, ale to by jim zabralo mnohonásobně víc času a ledovec byl prostě rychlejší. To v Americe měly květinky výhodu. Pěkně se posouvaly kolem Skalistých hor až k jihu, kde bylo tepleji. To je také jeden z důvodů větší druhové rozmanitosti drůhů v Severní Americe, než v Evropě. Navíc jsou Alpami často bržděny srážky a i z tohoto důvodu je ve Středomoří relativně větší sucho, než na stejné rovnoběžce v Severní Americe.

Nakonec hurá do civilizace zhruba do starověku (v Americe před Kolumba). Jared Diamond, autor knihy Pušky, bacily a ocel přišel na zajímavou hypotézu. Rozložení kontinentů mělo zásadní vliv na vývoj vzdělanosti. V tomto ohledu jsme na tom lépe my v Eurasii, než v Americe. Důvod je jednoduchý. Eurasie je široká směrem z V na Z, takže velké oblasti leží na jedněch rovnoběžkách a zhruba ve stejných klimatických pásmech. To mělo za následek rychlé rozšíření domestikovaného dobytka do Evropy z Blízkého východu, rozvoj písma, dovoz střelného prachu a jiných vymožeností z daleké Číny do Evropy atd. To v Americe zažívali krušnější časy. Uvedu příklad: Aztékové znali písmo. A i když to měli do říše Inků mnohem blíž než my do Číny, nikdy se tam písmo nedostalo (používali pouze primitivní dorozumívání pomocí uzlů). Navíc by museli překonat úzkou Panamskou šíji a Andy (hle, důkaz, že i pohoří ze S na J nemusí být ideální).

Reklama

Tak to byly stručně popsány jedny z mnoha jevů, které ovlivňuje rozložení příkopů, pohoří či celých kontinentů. A je velice důležité, jestli jdou "Ze S na J nebo z V na Z"

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama