Reklama
 
Blog | Jan Géryk

Inteligence Afriky

Před několika dny jsem se vrátil z Letní školy rozvojové spolupráce a pomoci, kterou pořádala Univerzita Palackého pro studenty SŠ. Strávil jsem tam velmi zajímavý týden. A kromě toho, že jsem poznal mnoho zajímavých lidí a zažil spoustu srandy, jsem se i dověděl mnoho informací o rozvojových zemích a utřídil ty, které už jsem měl v hlavě. Na základě těchto zkušeností přikládám následující článek:

Pokud bychom chtěli pátrat po problémech současné Afriky a jejich příčinách, spousta lidí by vám odpověděla, že jedním z hlavních problémů je vzdělanost. Nelze samozřejmě generalizovat na celý kontinent, beru v úvahu hlavně ty nejméně rozvinuté země s nízkou gramotností ("vede" Mali s 19%). A nejde jen o vzdělanost a školský systém. Svou roli zde hraje i dědičnost a mnoho jiných vlivů. Proč jsou tedy Afričané "hloupější" a i James Watson, objevitel DNA, je odsoudil k nezdaru? Za odpovědí na tuto otázku se budeme muset vydat až do pravěku.

Odpověď může zní takto: "V pravěku byla v Africe prostě větší hojnost." Relativně dobré přírodní podmínky umožnily obyvatelům Afriky (rád bych se omezil na země subsaharské Afriky a země jako Egypt bych vynechal) zůstat delší dobu lovci a sběrači a nemuseli přemýšlet nad novými způsoby jak zvýšit příjmy potravy. Narozdíl od svých evropských kolegů, kteří museli za doby ledové přemýšlet nad důmyslnějšími způsoby jak přežít a podmínky pro vznik zemědělství jako v Mezopotámii taky nebyly nejvhodnější. Tak nám Afričané relativně lehce přežívali a nerozvíjeli svou inteligenci.

Největší ránu ovšem černé Africe zasadili kolonizátoři, především obchod s otroky. Otrokáři totiž často na práce do Ameriky vybírali ty silnější, aby zvládli těžkou práci na amerických plantážích. I přesto jich brutální zacházení a náročný převoz přes oceán přežilo jen kolem 20% (uvádí se i méně). Doma v Africe počet obyvatel razantně ubyl a navíc ti co zůstali byli spíše "slabší články". A tak se nezrodil dobrý základ pro další budoucnost Afriky.

Reklama

Vládu tedy postupně přebírali evropští kolonizátoři (v 19. století byli v celé Africe samostatné jen Etiopie a Libérie, což byl vlastně stát vytvořený otroky) a tím zasadili Afričanům další ránu. Kolonie totiž spravovali výhradně Evropané a nenechali domorodcům skoro žádný prostor pro podíl na řízení státu. To je jeden z hlavních důvodů neúspěchu Afriky v současnosti – Afričané prostě neumí vést a mnoho států po získání nezávislosti upadlo do občanských válek a moc převzali diktátorské režimy. A tak se to veze dodnes. A poučeni z předchozích nezdarů teď zdůrazňují tvůrci rozvojových projektů nutnost aktivní účasti místních.

A hlavní důraz by se měl samozřejmě klást na školství. Vezměme si příklad Ugandy. Vláda říká, že základní školství je osvobozeno od školného. Jenže. Ve formě různých poplatků (na budovu, na učitele atd.) vyjde "školné" v částce několik měsíčních platů. Proto se nelze divit tomu, že se děti často prostituují, za účelem získání školného, a to i s vlastními učiteli. Nebylo by lepší školné zrušit a dotovat jej? Možná si řeknete: v Ugandě dotovat? Vždyť jsou zadlužení až po uši. Není tomu tak, protože Světová banka Ugandě dluhy odpustila, pokud bude inestovat do školství a zdravotnictví. Jednou z možností je mít v průběhu docházky školné zdarma a splácet jej při práci. Funguje to tak na vysokých školách, tak proč to nezavést už odmala? (I když je pravda, že VŠ tam navštěvuje mizivé % lidí).

No nic, uvidíme co dál. 8 bodů Rozvojových cílů tisíciletí se daří v subsaharské Africe naplnit jen velmi obtížně, někde je situace dokonce horší. Tak zatím to tedy vypadá, že pravdu měl Watson…

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama