Reklama
 
Blog | Jan Géryk

Je to Pepa nebo není…

...před očima se nám mění, bavit se s ním není hanba, hlava Havla, tělo Ramba... Právě nám končí MS v lehké atletice a těmito veršíky Jaromíra Nohavici by se dala s nadsázkou okomentovat jeho největší aféra. Lehce nastíníme i pozadí dalších sportovních podvodů.  

Pokud nebudeme brát v potaz geniálního Usaina Bolta, který opět překonal světové rekordy na tratích 100 a 200 m, pak největší pozornost médií vzbudila 18tiletá Jihoafričanka Caster Semenyaová. Tato "žena" sice zvítězila na trati 800 m, jenže hned po doběhnutí do cíle vyvolala pochybnosti v laické i atletické odborné veřejnosti. "Vždyť je to kluk!", zvolalo nemálo lidí, mezi nimi i bývalá česká běžkyně Ludmila Formanová.

Chloupky v obličeji, hrubý hlas, neobvykle svalnaté tělo – to vše přidělává vrásky mnoha přemýšlivcům. Když k tomu přidáme to, že se v průběhu roku zlepšila o tolik, že Caster ohrozila i rekordní čas Jarmily Kratochvílové, podezření bylo nasnadě. Ovšem jak její otec, tak tisk v Jihoafrické republice si jsou jejím pohlavím jisti a pějí chvalozpěvy na "jejich holčičku".

V pátek se v médiích objevila zpráva (zatím neověřená), že Semenyaová je "hermafrodit" a správně by jí start na MS být povolen neměl. (Jen pro pochopení, u lidí jsou hermafrodity ti, kdo mají jiné chromozomy, než normálně vypadají a mísí se u nich znaky obou pohlaví) Proč se o to ale atletická organizace IAAF nestarala dřív? Údajně jde dokonce o zákulisní čachry, kdy prý jihoafrický šéftrenér věděl, co dělat, aby Semenyaová nebyla odhalena. Sama závodnice si ani nechtěla převzít medaili. 

Reklama

Pojďme ale dál od strohých faktů a položme si pár otázek. Změna pohlaví za účelem dosažení lepších výsledků je podvod, to je jasné, ale… Proč se tímto IAAF nezaobírala dřív? Závodnice prý tyto znaky vykazuje již delší dobu. A pokud tedy tyto znaky vykazuje déle, popřípadě se operaci podrobila před několika roky, proč je její zlepšení tak rapidní až poslední rok? Nebude toto už náhodou spíše usilovným tréninkem? Či dopingem? Závodnice se každopádně musí podrobit zkoušce pohlaví. Až ta nám prokáže, jestli podváděla, či ne, do té doby se můžeme jen dohadovat.

Z historie atletiky známe i jiné případy, kdy bylo pohlaví závodnic sporné, jeden případ z tenisu je ovšem ojedinělý. Je to již několik desítek let, kdy si tenista Richard Raskind nechal změnit pohlaví. Tento transsexuál pak vystupoval na okruhu WTA pod jménem Renée Richardsová. Od té doby se jiný mediálně známý případ transsexuálního sportovce neobjevil. Navíc do roku 1999 MOV kontroloval pohlaví sportovců povinně.

Osobně si myslím, že změna pohlaví za dosažením lepších výsledků je podvod (u hermafroditů je to smůla, ale pokud jejich účastna soutěžích zakazují pravidla, pak je nutné je dodržet).

Stejně jako je podvod falšování věku ještě dětských sportovců. Při olympiádě loni v Pekingu se sportovním fanouškům protáhla tvář podobně jakov případě Semenyaové. Jde o kauzu, kdy čínští trenéři pravděpodobně zfalšovali papíry svých gymnastických svěřenkyň. Ty nechali zestárnou o 2-3 roky. Po zveřejnění fotografií ze závodu si všichni museli říct: "Vždyť těmhle přece ještě nemůže být 16.", což je povolený limit pro start na OH. Gymnastky zjevně neprojevovaly znaky skoro postpubertálních dívek, a to i přesto, že mladé Číňanky bývají někdy "méně vyvinuté" :-). Případ je o to horší, že tyto dětské gymnastky bývají v zemích jako je Čína i Rusko podrobovány velmi drsným přenáročným tréninkům za dosažením maxima. Jde-li to ještě ruku v ruce s podvodem, musí se to razantně odsoudit.

I tak ale stále můžeme doufat v naplnění Coubertinovského hesla, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Případného vítězství pak dosáhnout pouze tréninkem (ne přehnaným) či přirozeným nadáním. Ne však změnou pohlaví, falšováním věku nebo dopingem.